dnes je 21.11.2024

Input:

Využívání vzpomínek při práci se seniory

19.4.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.176
Využívání vzpomínek při práci se seniory

PhDr. Iveta Ondriová, PhD.

Vzpomínky seniorů jsou často přehlíženy. Někdy mohou pomoci při adaptaci a vzbuzení zájmu. Reminiscenční terapie využívá vzpomínky a jejich vybavování prostřednictvím různých předmětů. Je vhodná pro pacienty s demencí, kteří trpí poruchami krátkodobé paměti, ale dobře si vybavují události z minulosti. Může být individuální nebo skupinová. Jejím cílem je zlepšení komunikace a posílení lidské důstojnosti. Metody mohou být různé - vyprávění starých příběhů, prohlížení fotografií, ale i různé aktivity, jako jsou tanec, zpěv, recitace.

Pojem reminiscence (z lat. Reminiscere - vzpomenout si, rozpomenout se, obnovit v paměti) je používán jako synonymum výrazu vzpomínka, oživení si něčeho z minulosti. Jako reminiscenční terapie se obvykle označuje rozhovor terapeuta se starším člověkem (nebo se skupinou) o jeho dosavadním životě, jeho předešlých aktivitách, prožitých událostech a zkušenostech, často s využitím vhodných pomůcek (staré fotografie, předměty, nástroje a pomůcky užívané v domácnosti, staré přístroje a pracovní nářadí, módní doplňky, filmy, lidová nebo taneční hudba a podobně). Může to být aktivita více či méně strukturovaná, ale i zcela spontánní, nestrukturovaná, přičemž terapeutický aspekt vystupuje někdy více někdy méně do popředí. Využití reminiscence je zvlášť vhodné u osob s demencí, kdy jde o oživení minulých zkušeností, hlavně těch, které jsou pozitivní a osobně velmi důležité, jako například rodinné události, svátky, svatby, slavnosti apod.

Tento druh terapie využívá vzpomínky a jejich vybavování prostřednictvím různých podnětů. Jejím cílem je nejen zlepšení stavu ale také posílení lidské důstojnosti, zlepšení komunikace a v neposlední řadě i pomoc a podpora rodinnému opatrovateli. Může být individuální i skupinová a její metody jsou různé, jako např.: prohlížení alb s fotografiemi, sledování starých filmů, vyprávění starých příběhů, a jiné aktivity jako je zpívání, recitování a podobně (Holmerová et al., 2005).

Kromě těchto verbálních metod se využívají i neverbální metody. Jsou to kreativní metody, které umožňují vyjádřit vzpomínky pomocí těla nebo výtvarných prostředků. Je to mnoho činností jako např.: kreslení, koláž, modelování, pantomimické hry, tanec, také činnosti, které nemocný znal, jako jsou psaní na psacím stroji, šití a podobně.

Začlenění nemocného do reminiscenční skupiny vede k posilování sebevědomí. Společná setkání s příslušníky rodiny přispívají ke zlepšení vztahů mezi nemocným a rodinnými příslušníky. Pokud jsou skupiny tvořené z členů rodin, kteří se starají o nemocného v

Nahrávám...
Nahrávám...