Příjem zaměstnance za práci přesčas

Příklad 1 – zaměstnanec vykonává práci přesčas a nečerpá náhradní volno

Zaměstnanec pracuje v rovnoměrně rozvržené pracovní době s týdenním úvazkem 40 hodin. V jednom týdnu je mu nařízena práce přesčas v rozsahu 18 hodin. Zaměstnanec má v kalendářním měsíci stanoven harmonogram směn (fond pracovní doby) v rozsahu 160 hodin, má základní mzdu 22 000 Kč a jeho průměrný hodinový výdělek činí 130,32 Kč. V daném měsíci odpracoval 178 hodin, tedy 18 hodin práce přesčas a za práci přesčas nečerpal náhradní volno. V kolektivní smlouvě není ujednání o vyšším příplatku za práci přesčas, a proto zaměstnanci náleží dosažená mzda a příplatek ve výši 25 % průměrného výdělku.

Protože za práci přesčas náleží mzda s příplatkem, je nutné spočítat samotnou mzdu. Při formě měsíční mzdy se jedná o výpočet poměrné části měsíční mzdy ve vztahu k celkové mzdě v daném kalendářním měsíci, tedy ve vztahu k fondu pracovní doby daného zaměstnance (k jeho harmonogramu směn v daném kalendářním měsíci).

Příklad 2 – výkon práce přesčas a čerpání náhradního volna v jednom měsíci

Zaměstnanec má v kalendářním měsíci stanoven harmonogram směn (fond pracovní doby) v rozsahu 168 hodin. Měsíční mzda činí…