Aktuální dotazy a odpovědi k dani z příjmů právnických osob.
Jak se rozděluje výsledek hospodaření a jaká je povinnost podávat daňové přiznání veřejné obchodní společnosti?
Veřejná obchodní společnost jako samostatná právnická osoba se sídlem na území České republiky, v souladu s ust. § 1 odst. 2 písm. a) a ust. § 4 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v platném znění (dále jen „zákon o účetnictví), je povinna vést účetnictví ode dne svého vzniku - zápisu do obchodního rejstříku do svého zániku - do dne výmazu z obchodního rejstříku, informační povinnost v.o.s. a způsoby zveřejňování účetní závěrky a výroční zprávy jsou dány zákonem o účetnictví především ust. § 21a,
- dle ust. § 23 odst. 2 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), pro zjištění základu daně v.o.s. se vychází z výsledku hospodaření upraveného o převod podílů na výsledku hospodaření společníkům v.o.s., tzn. podíly na zisku nebo ztrátě se vždy převádějí v poměru dle společenské smlouvy, převádí se celý výsledek hospodaření v.o.s. za dané účetní období, takže samotné v.o.s. nezůstane žádný výsledek hospodaření, tudíž trvale nevykazuje základ daně z příjmů právnických osob. Na základě ust. § 38 m odst. 7 písm. b) zákona o daních z příjmů v.o.s. nepodává daňové přiznání,
- společníci v.o.s. zdaňují převedený podíl samostatně o zisk, popř. ztrátu zvýší, nebo sníží svůj základ daně z příjmů (vycházející z hospodářského výsledku), částka základu daně v.o.s. popř. její daňová ztráta je na společníky rozdělena ve stejném poměru jako je rozdělován zisk v.o.s. dle společenské smlouvy, pokud poměr společenská smlouva nestanoví pak rovným dílem,
- pokud je společníkem v.o.s právnická osoba postupuje při zdanění podílu v.o.s. dle ust. § 20 odst. 5 zákona o daních z příjmů, pokud se jedná o společníka, který je fyzickou osobou, pak jeho podíl na zisku představuje příjem z podnikání dle ust. § 7 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů, základem daně (dílčím základem daně) společníků v.o.s. je tedy část základu daně v.o.s. stanovená dle zákona o daních z příjmů v souladu s ust. § 23 až § 33.
Jaký je daňový režim nákladů na zpracování žádosti o investiční dotaci?
Způsob stanovení základu daně a daňové povinnosti k dani z příjmů je dán zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“).
Pro daňový režim nákladů vynaložených na zpracování žádosti o dotaci je rozhodující jejich správné zaúčtování v souladu s právním i předpisy upravujícími účetnictví. Zároveň je rozhodující, zda jsou náklady vynaloženy na zdanitelné příjmy či např. na příjmy, které nejsou předmětem daně.
Obecně lze konstatovat, že mohou být náklady na zpracování žádosti o dotaci při splnění všech zákonem stanovených podmínek uplatněny jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů s tím, že se bude jednat o náklady na službu poskytnutou „externí firmou“.
Nelze však vyloučit ani situaci, kdy bude účetní jednotka výše uvedené náklady účtovat do pořizovací ceny majetku. V tomto případě by bylo možné při splnění všech zákonných podmínek uplatnit náklady na zpracování žádosti o dotaci v základu daně prostřednictvím daňových odpisů.
Jaký je postup při registraci a jakým způsobem podává daňové přiznání občanské sdružení?
Způsob stanovení základu daně a daňové povinnosti k dani z příjmů je dán zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“).
Při zdaňování příjmů občanského sdružení je proto nutno vycházet především z platného znění zákona o daních z příjmů, zejména pak z ustanovení vztahujících se k daňové povinnosti právnické osoby – poplatníka, který nebyl založen nebo zřízen za účelem podnikání.
Přitom podle § 38m odst. 7 zákona o daních z příjmů nemá, mimo jiné, povinnost podat daňové přiznání poplatník, který není založen nebo zřízen za účelem podnikání, pokud nemá příjmy, které jsou předmětem daně, nebo má pouze příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou, a nebo nemá povinnost uplatnit postup podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 9 zákona o daních z příjmů.
V uvedené souvislosti je třeba zdůraznit, že podle § 18 odst. 4 písm. a) zákona o daních z příjmů nejsou u poplatníků uvedených v § 18 odst. 3 předmětem daně příjmy z činností vyplývajících z jejich poslání, avšak pouze za podmínky, že náklady (výdaje) vynaložené podle zákona o daních z příjmů v souvislosti s prováděním těchto činností jsou vyšší než tyto příjmy. Přitom splnění uvedené podmínky se posuzuje za celé zdaňovací období podle jednotlivých druhů činností. Pokud jednotlivá činnost v rámci téhož druhu činnosti je prováděna jak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou nižší nebo rovny než související náklady (výdaje), tak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou vyšší, jsou předmětem daně pouze příjmy z těch jednotlivých činností, které jsou vykonávána za ceny, kdy příjmy převyšují související výdaje.
Registrační povinnost daňového subjektu je upravena zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). Ustanovení § 125 odst. 1 daňového řádu stanoví povinnost registrace pro daňový subjekt, který obdrží nebo získá oprávnění vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů, které jsou předmětem daně, nebo jejíž výsledky jsou předmětem daně. V § 125 odst. 3 daňového řádu je rozšířena registrační povinnost obecně vymezená v odstavci 1 i na daňové subjekty, které nepotřebují nebo nemají k výkonu své činnosti příslušné povolení či oprávnění, avšak vykonávají činnost, jejíž výsledky jsou předmětem daně nebo pobírají příjmy, které jsou předmětem daně.
K „evidenci“ příjmů pouze dodáváme, že občanské sdružení jako účetní jednotka je povinno evidovat všechny příjmy (bez ohledu na to, zda vede účetnictví nebo postupuje podle § 38a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví).
Jakým způsobem deponovat peněžní prostředky na tvorbu daňové rezervy na opravy hmotného majetku na bankovním účtu?
Podmínky tvorby daňově uznatelných rezerv jsou upraveny v zákoně č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoR“).
V ustanovení § 7 ZoR stanoví podmínky daňové uznatelnosti rezervy na opravy hmotného majetku (dále jen „rezerva“). Podle § 7 odst. 4 ZoR je ve zdaňovacím období tvorba rezervy daňově uznatelným výdajem (nákladem), pokud budou peněžní prostředky v plné výši rezervy připadající na jedno zdaňovací období převedeny na zákonem vymezený samostatný účet v bance. Zároveň je v tomto ustanovení uvedeno, že peněžní prostředky samostatného účtu mohou být čerpány pouze na účely, na které byla rezerva vytvořena.
Pokud poplatník převede peněžní prostředky podle předchozího odstavce, pak při splnění všech zákonem stanovených podmínek může uplatnit v příslušném zdaňovacím období tvorbu rezervy jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Vždy však musí platit, že až do okamžiku čerpání rezervy musí být na samostatném účtu vždy alespoň takový zůstatek, který odpovídá do tohoto okamžiku zaúčtované celkové výši tvorby rezervy. Vytvořená a daňově uplatněná rezerva tak musí být vždy kryta deponovanými prostředky. Případný „úbytek“ peněžních prostředků samostatného účtu v podobě bankovních poplatků nelze krýt z prostředků rezervy a je třeba jej „dofinancovat“ z provozních zdrojů.
Účelem tohoto ustanovení je zreálnění tvorby rezervy jako výdaje (nákladu), který je možné daňově uplatnit ještě před tím, než byl skutečně vynaložen.
Pro úplnost je třeba připomenout, že tvorba rezervy je právem a nikoliv povinností poplatníka (stejně tak uplatnění tvorby jako daňově uznatelný výdaj). Pokud se poplatník rozhodne prostředky rezervy nedeponovat na samostatný účet v bance v předepsané výši, nelze takto vytvářenou rezervu uplatnit jako daňově uznatelný výdaj (náklad).
Jakým způsobem se zdaňují vyplácené úroky z dluhopisů?
Způsob stanovení základu daně a daňové povinnosti k dani z příjmů je dán zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“).
Obecně však platí, že při výplatě úroků plynoucích z držby dluhopisů fyzickými osobami je emitent podle § 36 zákona o daních z příjmů povinen uplatnit zvláštní sazbu daně z příjmů, která činí 15 %. Při výplatě úroků z dluhopisů, jejichž držiteli jsou právnické osoby, se srážková daň neuplatní (tj. emitent vyplácí úrok nezdaněný) a právnická osoba úrokový příjem zdaní v rámci obecného základu daně.
Pro účely zákona o daních z příjmů je daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně upravena v § 38d, obecně pak je správa daně vybírané srážkou upravena v § 233 až 237 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.
Jaký je postup při stanovení daňových odpisů u státní příspěvkové organizace? Snižuje se vstupní cena hmotného majetku dle § 18 ZDP o příspěvky zřizovatele?
Způsob stanovení základu daně a daňové povinnosti k dani z příjmů je dán zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“).
Pro účely zákona o daních příjmů je rozhodující, v jakém poměru je majetek využíván k dosahování zdanitelných příjmů. Zároveň platí, že u státních příspěvkových organizací nelze daňově odpisovat hodnotu majetku pořízeného z prostředků veřejných rozpočtů. Jinými slovy u státní příspěvkové organice se při pořízení hmotného majetku jeho vstupní cena podle § 29 zákona o daních z příjmů snižuje nejen o poskytnuté dotace, ale také o hodnotu všech dalších na jeho pořízení účelově poskytnutých prostředků státního rozpočtu.
Může příspěvková organizace zřízená státem pořizovat majetek nikoliv z příspěvku v…
