V roce 1980 byl prvnímu člověku voperován přístroj na srovnání srdečního rytmu

Baltimore/Praha 3. února

Dlouhá léta byli lidé s vysokým rizikem náhlé smrti způsobované srdeční arytmií odkázáni pouze na léky či složité operace a přenosný defibrilátor. Tento přístroj, laické veřejnosti nejvíce známý ze seriálů z nemocničního prostředí, však nebyl vždy po ruce a pacienti, které srdeční arytmie postihla náhle a bez varování, tak umírali bez pomoci. Zlomem pro prevenci náhlých srdečních úmrtí se stal vynález implantabilního kardioverter-defibrilátoru (ICD, přístroje na srovnání srdečního rytmu), který byl poprvé voperován pacientovi před 45 lety, 4. února 1980, v Nemocnici Johnse Hopkinse v americkém Baltimore.

Za zrodem kardioverter-defibrilátoru stálo více než desetileté úsilí profesora Michela Mirowského. Tímto proslulým lékařem, který do Spojených států utekl z Polska před holokaustem, velice otřásla náhlá smrt přítele, a tak svůj život zasvětil tomu, aby se dalo podobným tragédiím zabránit. Svůj vynález nejprve vyzkoušel na psovi a bádání korunoval se svým týmem i přes odpor části odborné veřejnosti v roce 1980 první implantací ICD u člověka. Na adresu přístroje, který zachraňuje lidské životy, se zpočátku v tisku objevovaly nevybíravé výrazy jako "nemožné", "neetické" nebo "děsivé".

První implantaci ICD v Evropě uskutečnila v roce 1982 Francie,…