V reakci na covid vznikly nové orgány MZd, změnit se má i hygienická služba

Praha 27. listopadu

Se zvládnutím podobných pandemií, jako byla covidová, mají ministerstvu zdravotnictví (MZd) pomoci nové poradní orgány, které v minulých letech vznikly. Pět let od prvních případů covidu v Číně MZd dál počítá s dodávkami vakcín, připravuje se automatizace systému hlášení infekčních nemocí i reforma hygienické služby. Na dotaz ČTK to sdělili zástupci MZd. Experti hovoří o tom, že lidé v reakci na neznámou situaci uvěřili dezinformacím. Pandemie podle nich měla také výrazné dopady na vzdělávání. Vážné zdravotní následky po nákaze, takzvaný longcovid, mají podle odborníků stále stovky lidí.

Potvrzenou nákazu covidem-19 mělo podle dat ministerstva zdravotnictví (MZd) dosud více než 4,8 milionu lidí a asi 44.000 jí podle statistik podlehlo. "Covid je tedy dnes hodně odlišná nemoc než na začátku pandemie," řekl ČTK předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Vladimír Koblížek. Virus má teď už několikátou variantu, která je podle něj sice nakažlivější, nicméně nezpůsobuje tak těžké příznaky ani následky.

Pomoci do budoucna zvládnout podobné hrozby jako covid má podle MZd lepší komunikace a nové poradní orgány, například Národní institut pro zvládání pandemie nebo Rada vlády pro veřejné zdraví. Například epidemiolog Petr Smejkal, který byl na začátku epidemie v Česku u vzniku poradní Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) se ale nedomnívá, že by to mělo stačit. Podle něj je třeba hlubší reforma zdravotnictví obecně.

Jakub Hlávka, vedoucí Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně, který působil na Jižní kalifornské univerzitě v Los Angeles, považuje za pozitivní, že se stalo tématem veřejné zdraví a prevence.

Dostatečné ale podle něj nejsou odborné kapacity pro analýzu dat, plánování a…