1.82
Úhrada za pobyt a sociální služby v týdenním stacionáři
Ing. Vratislav Vojnar
NahoruÚvod
Týdenní stacionář (týdenní pobyt) jako jedna z forem pobytového zařízení sociálních služeb poskytuje podle § 47 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, své služby osobám, které mají sníženou soběstačnost v důsledku zdravotního postižení (včetně duševního postižení) nebo věku. Nabízí svým klientům ubytování, zajištění stravy, péči a poskytování dalších sociálních služeb zpravidla v pracovní dny v týdnu s tím, že víkendy tráví tito klienti obvykle mimo zařízení (v rodině, u příbuzných aj.). Tento typ sociální služby s ohledem na její charakter je využíván především v domovech pro zdravotně postižené, méně již v domovech pro seniory nebo domovech se zvláštním režimem či v jiných obdobných zařízeních. Jeho předností je především umožnění častějšího a pravidelného kontaktu klienta s přirozeným prostředím, se svými blízkými, rodinou.
NahoruSlužby poskytované v týdenních stacionářích
V týdenních stacionářích (týdenních pobytech) pro dospělou klientelu ve věku starší 18 let se poskytují jako základní následující činnosti (služby):
-
ubytování (ubytování, úklid, praní a žehlení prádla),
-
strava (celodenní strava v rozsahu nejméně 3 hlavních jídel, tj. snídaně, oběd, večeře),
-
pomoc při osobní hygieně nebo poskytování podmínek pro osobní hygienu (při úkonech hygieny, základní péče o vlasy, nehty a při použití WC),
-
pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu týkající se oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek, při přesunu na lůžko nebo vozík, při prostorové orientaci a samostatném pohybu, při aktivizační činnosti a event. vzdělávání,
-
výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti,
-
zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, zejména rodinou a dalšími společenskými aktivitami,
-
sociálně terapeutické činnosti (udržování osobních a sociálních schopností a dovedností),
-
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.
Které z těchto základních činností klient požaduje, rozsah jednotlivých úkonů, jejich četnost, event. čas a místo jejich poskytování a další nezbytné informace o nich, musí být jednoznačnou a srozumitelně napsanou formou součástí smlouvy o poskytování sociální služby uzavřené mezi ním a poskytovatelem služby, a to včetně uvedení jejich úhrady.
NahoruÚhrada nákladů služeb
Úhradu nákladů za poskytování shora uvedených základních činností hradí klient ve výši sjednané v této smlouvě podle zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Platí tak náklady na ubytování, stravu a péči; podrobnosti jsou pak upraveny vyhláškou č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách.
NahoruVýpočet výše platby
Výpočet výše a způsob platby je v zásadě obdobný jako v případě úhrady za celoroční pobyt, avšak s některými odchylkami. Úhrada za ubytování a stravu
v týdenním stacionáři (týdenním pobytu) není obecně stanovena v pevných částkách, ale individuálně ve výši upravené vlastním úhradovým předpisem poskytovatele služby, tj. příslušného zařízení. Musí však být přitom respektováno pravidlo o dodržení maximální denní výše úhrady, a to jak za ubytování, tak stravu, stanovené cit. prováděcí vyhláškou k zákonu o sociálních službách, kterou nelze překročit.
Aktuálně (stav k 1. 1. 2019) činí maximální výše úhrady za ubytování 210 Kč/den včetně provozních nákladů s tím souvisejících (např. topení, voda, elektřina, plyn, úklid apod.) a za celodenní stravu maximálně 170 Kč/den včetně provozních nákladů souvisejících s přípravou a výrobou stravy (režie stravovacího provozu). Pokud je odebírán pouze oběd, je možno za něj požadovat maximální úhradu ve výši 75 Kč.
Výše úhrady, stanovená poskytovatelem klientům, by měla odrážet případné odlišné podmínky kvality prostředí a bydlení jednotlivých klientů v zařízení (např. počet lůžek na pokoji, vybavenost pokojů atd.) nebo v případě stravy odlišnost místních podmínek a nároků klientů ovlivňujících nabídku, pestrost a kvalitu stravy (kapacita jídel, požadavky na druhy dietní stravy, místní ceny potravin aj.).
Úhrada za pobyt v týdenních stacionářích (týdenních pobytech) by tak neměla být stanovena jednotně ve stejné výši všem jeho klientům, nejsou-li tyto podmínky pro všechny stejné.
NahoruNízkopříjmoví klienti
Stanovení konkrétní výše úhrady ovlivňuje u celé řady klientů i další pravidlo, které zohledňuje různost výše jejich příjmů. Zejména u nízkopříjmových klientů, tj. těch, kteří pobírají nízké důchody, dochází často k tomu, že tato skutečnost jim neumožňuje platit úhradu za ubytování a stravu plně ve stanovené výši, a proto hradí pouze její část.
Pro stanovení příjmu rozhodného pro účely výpočtu výše úhrady v týdenním stacionáři (týdenním pobytu) se postupuje podle § 7 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Z celkového příjmu musí klientovi po zaplacení ubytování a stravy zůstat tzv. zaručený minimální zůstatek, tj. alespoň 25 % těchto prostředků. Částka minimálního zůstatku slouží klientovi k pokrytí jeho osobních výdajů, např. na doplatky léků, ošacení, obuv a další osobní výdaje a nelze ji využívat k platbě úhrady za ubytování a stravu. Pokud tedy po odečtení částky minimálního zůstatku nestačí zbytek příjmu klienta na plnou úhradu, tvoří výši…
