Odliv sester z nemocnic v posledních letech přiměl ministerstvo zdravotnictví k tomu, aby zapracovalo na zvyšování jejich odměňování. To se z velké části podařilo, pozadu ovšem zůstala domácí péče, kde by se situace měla zlepšit v příštím roce. Podle hlavní sestry ČR Alice Strnadové by si tak sestřičky v domácí péči mohly polepšit o deset tisíc korun měsíčně, vedle toho by ale postupně měly získat více kompetencí a dočkat se dalších změn, které jim výkon povolání usnadní. Zdravotníkům v nemocnicích by zase ministerstvo rádo zajistilo podporu v náročných situacích tak, aby nedocházelo k psychickému přetěžování a syndromu vyhoření. Celkově je ale třeba zvýšit prestiž povolání, aby bylo atraktivní i pro mladou generaci – a zájem o studium středních zdravotních škol poslední dva školní roky naznačuje, že máme nakročeno správným směrem.
Největší nárůst úhrad čeká v příštím roce domácí péči poskytovanou hlavně zdravotními sestrami. Můžete přiblížit, jak se ve výsledku podepíše na odměňování sester v domácí péči?
Mojí snahou samozřejmě je, aby se sestrám napříč obory dostalo co největší finanční úhrady. Nárůst úhrad v pro domácí péči je v příštím roce největší ze všech segmentů. Domácí péče si v příštím roce v celkovém součtu, i s penězi ze zůstatků zdravotních pojišťoven, polepší téměř o jednu miliardu korun navíc, což meziročně znamená rekordní nárůst 42 procent. Peníze navíc směřují zejména na navýšení mzdových indexů o 35 procent, což znamená navýšení superhrubé mzdy sester o 10 tisíc korun.
Na ministerstvu k problematice zasedá pracovní skupina. Je na stole dlouhodobější koncepce rozvoje domácí péče?
Před circa rokem a čtvrt jsme zřídili pracovní skupinu pro koncepční řešení domácí péče, protože se domníváme, že problematika úhrad a zdravotních výkonů je pouze jedna část problémů, které segment má. Proto se chceme zabývat koncepcí domácí péče – už ji máme i předpřipravenou, řešíme také kompetence a věci, které jsou v segmentu nejvíce kritizované. Například, kdo má navrhovat, co je pacientovi v domácím prostředí třeba, včetně vyplňování poukazu domácí péče. Okruhů, které v rámci pracovní skupiny máme, je hodně. Řešili jsme i otázky parkování sester, aby nebyly pokutovány, pokud jezdí na návštěvu za svými pacienty. Podali jsme návrhy k úpravě právních předpisů k tomu, aby i sestry mohly vedle lékařů předepisovat některé vybrané zdravotnické prostředky a tyto zdravotnické prostředky byly hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Dnes v praxi sestry na základě znalosti zdravotního stavu a sociálního prostředí pacienta běžně doporučují lékařům, jaké zdravotnické prostředky je potřeba v konkrétním případě předepsat, a lékař na základě toho vyplní pacientovi poukaz. Svěřením možnosti sestře předepsat zdravotnický prostředek vlastně narovnáváme současný stav při poskytování zdravotní péče ve vlastním sociálním prostředí, které přikládáme velký význam, aby fungovala lépe.
Jsou nějaké z těch změn již na spadnutí?
Připravuje se jich několik, ale vzhledem k délce legislativního procesu musíme vyčkat. Nicméně třeba změna parkování by se měla projevit v příštím roce, i když opět závisí na legislativním procesu. Světlo světa by pak měla příští rok spatřit i koncepce domácí péče.
Někteří poskytovatelé si stěžují na regulace, dojde ke změnám v této oblasti?
O tom nemám informace, ale ve spolupráci s odbornými společnostmi jsme do Sazebníku výkonů podali změnu materiálových výkonů. I to by se tedy mělo promítnout do ohodnocení práce sester. Chceme se také zabývat režiemi, což by taktéž mělo přinést zvýšenou úhradu a zlepšení postavení.
Máme v současné době dostatek sester v domácí péči?
To je trochu složitější, než to na první pohled vypadá. Podle údajů zdravotních pojišťoven agentur domácí péče přibývá, ale s tím, jak není dostatek všeobecných sester v akutní lůžkové péči, se mohou objevit i regionální problémy s dostatkem sester v domácí péči.
Zároveň předpokládám, že roste i poptávka…
Určitě, stárne nám populace a přesun z akutní péče do vlastního sociálního prostředí je věc, kterou chceme podporovat.
Vraťme se ke změnám týkajícím se sester naplánovaným pro příští rok. Všechny sestry odměňované dle tabulek se dočkají zvýšení platů o 1500 korun…
Nedávno jsem měla možnost vidět data týkající se vývoje platů a mezd speciálně u nelékařských zdravotnických pracovníků. V systému jsou kromě sester i další, velmi potřebné profese, jako jsou fyzioterapeuté, zdravotní laboranti a podobně. Pokud se podíváme do dat ÚZIS, ta nám jednoznačně říkají, že platy i mzdy opravdu od roku 2010 výrazně stouply. Předpokládám, že tento trend bude pokračovat – jak jsem říkala v úvodu, mou snahou je, aby sestry byly ohodnoceny co nejlépe. Nicméně to, jak bude vypadat úhradová vyhláška v dalších letech, závisí i na výběru pojistného a dalších oblastech. Podpora zdravotnických pracovníků však není jen ve finanční oblasti, ale pracujeme i na dalších opatřeních. K tomu, aby byli spokojeni, je potřeba nesoustřeďovat se jen na finanční ohodnocení.
Jaké další kroky tedy děláte?
Rozdělila bych to do několika oblastí. Máme tu demografický pokles, který nám říká, že v oblasti 15letých není dostatek zájemců na jakýchkoliv školách. I my se s tímto potýkáme, proto jsme společně s Unií zaměstnavatelských svazů připravili kampaň Studuj zdrávku, kdy se snažíme skutečnými příběhy známých osobností práci zdravotníků představit. Nemělo by to být o tom, že se stále mluví jen o nízkém finančním ohodnocení a špatných pracovních podmínkách, ale měli bychom hovořit o tom, co práce přináší – máte okamžitou zpětnou vazbu, jestli ji děláte dobře, jste v kontaktu s pacienty a lidmi, kteří vás potřebují… Připojili jsme se také ke kampani Světové zdravotnické organizace Nursing now, abychom naší veřejnosti, která práci sester i dalších nelékařských zdravotníků potřebuje, profese představili. V rámci toho chystáme pro příští rok konference, budeme pořádat výstavu fotografií zachycující zdravotnické pracovníky při práci, a připravujeme řadu doprovodných akcí k zatraktivnění a zviditelnění profese sestry.
To je jeden z aspektů. Dále ale s ministerstvem školství pracujeme na tom, abychom změnili podmínky maturitních zkoušek na středních zdravotnických školách u matematiky, a snažíme se také o změnu poměru u přijímacího řízení na středních školách ve smyslu poměru matematiky vůči jiným předmětům.
Předpokládám, že poměr by se měnil směrem k menšímu objemu matematiky…
Rozhodně by nešlo o přidání. Jsou to témata, na kterých se teprve pracuje, ale jde o to, abychom vychovávali odborníky pro praxi. Proto bychom měli říct, v čem je chceme vzdělávat a na co chceme navazovat. A poslední dva roky nám oproti jiným resortům zájemců o studium výrazně stoupá. Myslíme si, že je to naší cílenou prací a snahou komplexně podchytit problémy, na které poukazuje zdravotnický terén.
Vedle toho jsme přistoupili k revizi rámcových vzdělávacích a programů, které jsou v kompetenci ministerstva školství. Mám dobrou spolupráci jak s kolegy z MŠMT, tak s Asociací středních a vyšších odborných škol či Asociací vysokoškolských vzdělavatelů. Revidujeme vzdělávací programy praktické i všeobecné sestry, aby odpovídaly potřebám praxe a zohlednily se připomínky z terénu.
Rámcové vzdělávací programy ale již podle mých informací aktualizovány byly?
Ty jsme aktualizovali, ale dali jsme si za cíl, že půjdeme ještě dále a vypracují se i vzorové školní programy. Máme sice rámec, ale připadá nám, že je příliš obecný, takže chceme dále pracovat na vzorových školních vzdělávacích programech tak, abychom posilovali praktickou část výuky. Každá škola si totiž vytváří školní vzdělávací program, který už je detailnější a více rozebírá jednotlivé předměty. Teď je ale ještě předčasné hovořit o tom, jak konkrétně to bude vypadat – momentálně probíhají intenzivní jednání.
Zmínila jste, že počty zájemců o studium středních zdravotnických škol rostou. Sledujete ale, kolik jich po získání střední školy nastupuje do praxe, eventuálně pokračuje ve studiu zdravotnického oboru?
Na to se odpovídá těžko. Údaje, kdy by nám někdo sledoval, kolik absolventů nastoupí do praxe nebo zůstane ve zdravotnictví, nemáme. Snažíme se je zjišťovat nepřímo dle statistik ministerstva školství, kolik je absolventů, a podle Národního registru zdravotnických pracovníků. Je to otázka, která nás velice trápí. Stejně jako kdokoliv jiný mají i absolventi zdravotnických studií možnost vybrat si segment, kde budou pracovat, a naše sestry či obecně nelékařští zdravotníci jsou obvykle vychováni tak, že nemají problém přizpůsobit se i jiným podmínkám. Bohužel nám tedy k naší škodě přecházejí i do jiných oborů. Naším cílem je vytvořit takové podmínky, aby už během studia, kdy studenti chodí na praxe, zaměstnavatelé zdravotníky získávali, aby těch odcházejících mimo obor bylo co nejméně.
Jak to v současnosti vypadá s tzv. modelem 4+1, podařilo se o něj vzbudit zájem? Jaké jsou s ním zkušenosti?
Vžila se pro to mediální zkratka 4+1, ale ona je to spíše možnost zkráceného studia a postupu rovnou do vyššího ročníku. Ve spolupráci s ministerstvem školství jsme připravili metodické doporučení pro přijímání žáků v kombinované formě, které bylo vydáno letos v červnu. Vzdělavatelé nám totiž hlásili, že o ni evidují větší zájem. Nicméně změny se nastartovaly v roce 2017 a počáteční čísla v řádech desítek studentů se týkala denní formy. My jsme usilovali především o kombinovanou formu, kde mají studenti možnost se hlásit od září tohoto roku. Na jakékoliv vyhodnocení je tedy brzy. Říkáme ale, že je to další způsob, jak získat odbornou způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry. Šlo nám hlavně o to, aby, když už se něco jednou probere, se to znovu neopakovalo. Na základě toho jsme vytvořili model, který je v pokusném ověřování. Čísla budeme vyhodnocovat, ale myslím si, že budou stoupat i s ohledem na možnost kombinované výuky.
Budete vydávat nějaká doporučení ohledně přijímacích zkoušek do zkráceného studia tak, aby navazovaly na vzdělávací programy středních zdravotních škol?
To spolu souvisí. Proto děláme všechna opatření, aby student či žák v rámci předpokladů ke zkrácené formě výuky splnil určité požadavky. Právě z důvodu zjednodušení administrativy a postupu chceme zavést vzorový školní program tak, aby bylo jasné, co je třeba splnit v prvním či druhém ročníku. Systém postupně kultivujeme.
Kolik škol vlastně možnosti nabídnout zkrácený program využilo?
Přesná čísla nemám, ale v každém kraji určitě je škola, která možnost nabízí.
Vraťme se ještě k tomu, co pro sestřičky chystáte…
Vedle oblasti zdravotnického školství se chceme zaměřit na pracovní podmínky. Snažíme se zabývat věcmi, jako je fyzická a psychická zátěž. Letos v…
