2.182
Peptický vřed u seniorů
PhDr. Iveta Ondriová, PhD.
Peptickým vředem nazýváme vřed na sliznici horní části trávicí trubice (tj. od jícnu po tenké střevo), který vznikl mimo jiné zejména nepříznivým působením žaludeční kyseliny na sliznici uvedené části trávicího traktu.
Vznik peptického vředu
Vznik peptického vředu je poměrně složitý proces, zjednodušeně však lze říci, že vřed na sliznici horní části trávicí trubice se vytvoří tehdy, pokud nad obrannými mechanismy sliznice a organismu (sem patří např. hlen na sliznici, dostatečná tvorba obranných látek ve sliznici apod.) převáží tzv. agresivní faktory (dlouhodobé poškozování sliznice např. některými léky s obsahem kyseliny acetylsalicylové - Acylpyrin, Anopyrin a jiné, kofeinem, nikotinem, alkoholem, časté stresové situace apod.). Jedním ze spolupůsobících negativních faktorů na vznik peptického vředu je i přítomnost bakterie s názvem Helicobacter pylori v žaludeční resp. dvanáctníkové sliznici. Je dokázáno, že tato infekce se vyskytuje asi u 96 % vředů dvanáctníku a asi u 80 % vředů žaludku a tvoří zánět sliznice v okolí vředu. V případě, že se tento zánět nevyléčí, je větší pravděpodobnost nedokonalého zhojení vředu, a tím i častěji se opakujících a déle trvajících potíží pacienta. Vyléčení aktivní formy zánětu žaludeční sliznice způsobené uvedeným mikroorganismem je důležité i z preventivního hlediska. Dlouhotrvající zánět sliznice žaludku může po letech neléčení vést ke změnám, které jsou předstupněm rakoviny žaludku.
Termínem „vředová choroba“ označujeme vředové postižení sliznice dvanáctníku. Vyjadřuje se tím skutečnost, že jde o chronické onemocnění, které má své klidové stádium, kdy pacient nemá prakticky žádné potíže a tzv. floridní stádium, což značí akutní vzestup nemoci, čili že je přítomen akutní zánět nebo vřed na sliznici dvanácterníku. Peptický vřed se může objevit v kterékoli části trávicí trubice, kde se buď kyselina tvoří (žaludek), kam se dostává natrávený obsah žaludku (tj. do dvanáctníku a tenkého střeva) přirozeným způsobem nebo tam, kam se kyselý žaludeční obsah dostává nepřirozeným způsobem (jícen) při zpětném návratu obsahu žaludku do jícnu.
Výskyt
Peptický vřed jícnu se většinou vyskytuje v jeho dolní třetině a vyvíjí se postupně ze zánětu jícnu. Uvedený zánět je nejčastěji způsoben chronickým drážděním sliznice jícnu kyselým žaludečním obsahem.
Příznaky peptického vředu
Příznaky peptického vředu jsou poměrně typické. Nejčastěji je přítomno pálení v nadbřišku nebo v jícnu, spíše nalačno, někdy i po jídle nebo v noci. Dalším charakteristickým příznakem je bolest v nadbřišku nebo v okolí pupku, také spíše nalačno resp. o 2–3 hodiny po jídle a / nebo v noci. Pacient může pociťovat nevolnost po jídle, může zvracet požitou potravu, někdy s příměsí žluči nebo čerstvé či natrávené krve (hemateméza). Pokud pacient opakovaně zvrací krev, má křečovité bolesti břicha, měl by být co nejrychleji dopraven do nemocnice. Diagnostika se dnes už provádí téměř výlučně endoskopicky (gastroskopií). Při peptickém vředu jícnu, žaludku, případně vředu v operovaném žaludku platí zásada, že z každé takovéto léze je potřeba odebrat bioptický vzorek na histologické vyšetření a vřed endoskopicky a histologicky sledovat až do úplného zhojení, protože může přejít do zhoubného rakovinového bujení, případně být maligní už od začátku.
Komplikace peptického vředu
Komplikace peptického vředu jsou nyní mnohem méně časté, než tomu bylo v minulosti. Mezi nejobávanější a zároveň nejčastější patří krvácení, které může být buď lehké, kdy to pacient ani nemusí zjistit, až po alarmující zvracení čerstvé nebo natrávené krve (hemateméza) a černou stolici, která má smolovitou konzistenci (meléna).
Druhou neméně závažnou komplikací je proděravění stěny žaludku nebo dvanáctníku (perforace) následkem prohlubování se vředového ložiska. Perforace je téměř vždy doprovázena prudkou bolestí břicha. Šíření vředu do okolních orgánů se nazývá penetrace a také je doprovázena akutním zhoršením stavu pacienta. Všechny uvedené komplikace jsou život ohrožující a vyžadují urgentní chirurgický zásah. Léčba závisí na tom, kde v horní části trávicí trubice je vřed lokalizovaný a zda je okolní sliznice osídlena již zmíněným Helicobacterem pylori (dále jen HP) a zda toto osídlení uvedenou infekcí bylo schopné vyvolat chronický aktivní zánět sliznice žaludku nebo dvanáctníku. V rámci diety a režimových opatření je třeba…
