2.94
Péče o osoby s demencí v domácím prostředí
Mgr. Marcela Hauke
NahoruÚvod
Problematika péče o osoby s demencí není pouze problémem lékařským, ale velmi významně zasahuje do všech oblastí společenského života – je to problém sociální a ekonomický, ale též právní a etický. Zasahuje nejenom samotného člověka postiženého demencí, ale velmi významně ovlivňuje život všech lidí kolem. Pokud chceme lidem s demencí účinně pomoci udržet co nejdéle přijatelnou kvalitu života v domácím prostředí, musí dojít k propojení všech těchto oblastí, musí dojít ke vzájemné spolupráci všech zúčastněných aktérů. Rovněž je nezbytné poskytnout podporu pečujícím osobám z řad rodinných příslušníků.
NahoruZákladní statistiky
Počet lidí s demencí se v celosvětovém měřítku odhaduje na 50 milionů. „… tento počet by se měl do roku 2050 ztrojnásobit. Dle WHO se roční náklady na péči odhadují na 818 mld. amerických dolarů, což odpovídá více než 1 % hrubého domácího produktu. Celkové náklady zahrnují přímé zdravotní náklady, sociální péči a neformální péči (ztráta příjmu pečujících). Do roku 2030 by se tyto náklady měly více než zdvojnásobit na 2 biliony USD. WHO upozorňuje, že zdravotní a sociální služby, včetně systémů dlouhodobé péče na to nejsou připraveny.”
V České republice se náklady na péči pohybují kolem 30–50 tisíc Kč měsíčně na jednoho člověka s demencí.
Podle Zprávy o stavu demence z roku 2015 České alzheimerovské společnosti a podle Národního akčního plánu pro Alzheimerovu nemoc a další obdobná onemocnění pro roky 2016–2019 je v současné době v České republice kolem 150 000 osob s demencí. Očekává se, že za 20 let bude těchto osob dvakrát tolik, kolem 300 000. V domácím prostředí, s podporou svých rodin, jich žije 80 %. Podle některých novějších odhadů je v současné době asi 180 000 osob s demencí, některé neoficiální odhady hovoří až o 200 000 osobách s demencí.
Tabulka 1: Vývoj počtu osob s demencí v ČR
Obrovský nárůst osob s Alzheimerovou nemocí úzce souvisí s věkem. U osob starších 65 let je riziko vzniku Alzheimerovy nemoci 8 %, ve věku 75+ 10 %, 85+ 30 %, 90+ 50 %. Vzhledem k výraznému stárnutí obyvatel se tento trend bude prohlubovat. Očekává se, že v roce 2050 bude celá třetina obyvatel České republiky starší 65 let, s čímž souvisí i vysoké riziko vzniku Alzheimerovy nemoci.
NahoruSociální služby pečující o osoby s demencí
Na výše popsaný trend se musí připravit celá společnost. Sociální služby již změny dlouho vnímají. Všechny sociální služby pečující o seniory hlásí výrazný nárůst osob s demencí ve svých sociálních službách. Sociální služby se za posledních deset let výrazně změnily, zprofesionalizovaly a namísto původních tří základních služeb dnes existuje 32 druhů sociálních služeb daných zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.
Hlavními aktéry v péči o osoby s demencí jsou v sociální oblasti následující sociální služby:
1. pobytové sociální služby:
-
domov pro seniory,
-
domov se zvláštním režimem,
-
odlehčovací služby – pobytová forma,
2. terénní sociální služby:
3. ambulantní sociální služby:
-
denní stacionář,
-
centra denních služeb.
V domácím prostředí je seniory a osobami s demencí nejvíce využívaná pečovatelská služba. Ke dni 7. 10. 2018 je v České republice celkem 714 registrovaných pečovatelských služeb.
Terénní služby sociální péče nabývají stále většího významu a jsou státem nejvýrazněji podporovanými oblastmi v rámci sociálních služeb, a to zejména z těchto důvodů:
-
sociální služby poskytované v domácnosti jsou výrazně levnější a efektivnější než pobytová zařízení sociálních služeb,
-
klient setrvává ve svém prostředí a může i nadále s podporou rodiny a sociálních služeb žít doma způsobem, na který byl dosud zvyklý.
NahoruKapacity pobytových sociálních služeb
Níže v tabulkách jsou uvedeny počty lůžek registrovaných vybraných sociálních služeb a množství neuspokojených žádostí:
Tabulka 2: Kapacita vybraných pobytových zařízení sociální péče a počty neuspokojených žádostí
Z těchto čísel je patrné, že:
- původní předpoklad Ministerstva práce a sociálních služeb o nenavyšování kapacit pobytových zařízení se ukazuje jako mylný a bez nárůstu počtu lůžek se neobejdeme,
- bude nutné posilovat terénní sociální služby, které budou zajišťovat péči o osoby s demencí v domácím prostředí, a zároveň zvyšovat jejich dostupnost a efektivnost.
NahoruPečovatelská služba
Vzhledem k těmto skutečnostem by se dalo očekávat, že počty klientů v pečovatelských službách budou narůstat. Avšak za období od roku 2010 do roku 2016 došlo k poklesu počtu klientů o 6 565:
Tabulka 3: Vývoj počtu klientů v pečovatelských službách za roky 2010–2016
Co je příčinou tohoto na první pohled paradoxního vývoje vzhledem k nepříznivému sociodemografickému vývoji? Počet uživatelů pečovatelských služeb dlouhodobě klesá, klesá však pouze v případě osob bez závislosti na pomoci druhé osoby a u osob s lehkou závislostí, v ostatních skupinách mírně stoupá.
Změnilo se rozložení poskytovaných úkonů. Minulostí je doba, kdy pečovatelské služby poskytovaly péči v pracovních dnech od 6 do 14.30 hodin a jejich převážnou činností byl rozvoz obědů a úklid domácnosti. Tyto úkony pečovatelské služby sice stále poskytují, jedná se o základní činnosti, nicméně pečovatelská služba se posunula dále a dnes je, v případě osvícených poskytovatelů, vhodnou variantou k pobytovému zařízení. Dnes má člověk možnost volby, jak chce strávit stáří, zda chce žít a dožít doma, nebo se rozhodne pro pobytové zařízení. Navíc mnohdy klient kvůli nedostatku lůžek a dlouhé čekací době na umístění do pobytového zařízení ani nemá jinou možnost než zůstat doma. Velká část pečovatelských služeb poskytuje své služby denně, včetně víkendů a svátků, některé v rozsahu i 24 hodin denně. Sociální pracovníci řeší nepříznivou situaci zájemců o sociální služby velmi zodpovědně, a z toho důvodu se smlouva o poskytování sociální služby uzavře pouze s klientem, který se skutečně bez pomoci druhých neobejde a nemá dostatečné zdroje k zajištění svých potřeb (tzn. nelze pomoc zajistit prostřednictvím rodiny nebo veřejně dostupných služeb). To je velmi výrazný posun proti dobám dřívějším – dříve se služba poskytovala plošně prakticky každému seniorovi, který o ni požádal. K poskytování pečovatelské služby stačil přiznaný starobní či invalidní důchod. Dnes se individuálně zkoumá, zda senior službu skutečně potřebuje a zda ji nemůže zajistit rodina; služby jsou zacílené na klienty, kteří nemají jinou možnost zajistit si naplňování svých potřeb než prostřednictvím profesionální sociální služby. Jak již bylo výše zmíněno, velmi se změnilo prostředí poskytované pečovatelské služby – dovoz obědů a úklidy ustupují komplexní pečovatelsko-ošetřovatelské péči v rozsahu, který umožní klientovi zůstat doma a důstojně prožít závěr svého života bez nutnosti odcházet do pobytového zařízení.
Určitá část klientů však ani přes sebevětší snahu všech zúčastněných aktérů, nebude moci zůstat v domácím prostředí. Jedná se převážně o osoby se syndromem demence ve spojení s problémovým chováním, případně o osoby se syndromem demence s rozvinutou demencí, bez odpovídajícího rodinného zázemí, jejichž stav není možné zvládnout doma (za stávajících systémových podmínek) a potřebují zvláštní péči a prostředí, které může nabídnout pouze pobytové zařízení k zajištění kvalitní a bezpečné služby.
Bohužel však i přes výše popisované pozitivní změny v pečovatelských službách stále existují pečovatelské služby, které zajišťují péči 8 hodin denně v pracovních dnech. Jsou zaměřené především právě na „hotelové” služby – rozvoz obědů, péči o domácnost. Tyto služby nejsou schopny reagovat na potřeby klientů se syndromem demence a dalších klientů vyžadujících dlouhodobou péči.
NahoruÚkony pečovatelské služby
Co může nabídnout pečovatelská služba osobám s demencí? Podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních…
