Praha 17. července
Návrh upravující výši odměn zdravotníků chce ministerstvo zdravotnictví (MZd) předložit Sněmovně na přelomu srpna a září. Novela zákoníku práce, která umožní zdravotníkům legálně pracovat 24hodinové směny, by měla platit od srpna, příští týden ji projedná Senát. Na dnešním setkání s novináři k plnění dohody z loňského prosince, která odvrátila protest lékařů, to řekl vrchní ředitel sekce legislativy MZd Radek Policar. Shodu na parametrech zákona s lékaři zatím úřad nemá, návrh a jejich požadavky se liší až o 48 miliard korun z veřejného zdravotního pojištění za rok. Znovu se obě strany setkají ve čtvrtek ve Sněmovně.
Novela zákoníku práce měla původně platit už od července. "Podstatou toho návrhu je například to, že směna může trvat až 24 hodin s tím, že za třináctou a každou další hodinu náleží příplatek 20 procent," řekl vrchní ředitel sekce přímo řízených organizací Jakub Michálek. Změna podle něj upravuje také nárok na pracovní volno před zkouškami. "Za stávajících právních předpisů na něj nemají zdravotníci nárok. Nově půjde o pět, nebo deset pracovních dní, buď s náhradou platu, nebo přímo s platem," doplnil Policar.
Součástí dohody bylo i stanovení minimální výše platu či mzdy lékaře na 1,5 až trojnásobku průměrné mzdy a od ní se odvíjejících platů dalších pracovníků v nemocnicích. Podle České lékařské komory (ČLK) a odborů v ní bylo přislíbeno sjednocení, tedy jedna platová tabulka pro státní, krajské i soukromé nemocnice. MZd to ale odmítá.
"Domníváme se, že návrhy, se kterými přišla komora a svazy, jsou nad rámec prosincové dohody," řekl k tomu ministrův náměstek Václav Pláteník (KDU-ČSL). Rozpory jsou zejména v tom, zda lékař dosáhne na garantovanou částku i bez přesčasů nebo jich musí odpracovat v průměru osm hodin týdně, s čímž počítá takzvané Hegerovo memorandum, dohoda z roku 2011, na kterou se loňský dokument odkazuje.
Rozdíl může být podle propočtů ministerstva v řádech desítek miliard korun. Podle dokumentu, který dnes představilo MZd novinářům, by ministerský návrh stál zdravotní pojišťovny méně než pět miliard korun. Kdyby zdravotníkům zůstalo letošní navýšení 5000 až 15.000 korun jako osobní příplatek a navýšení se promítlo do tarifů, byl by to minimálně dvojnásobek. Pokud by se splnil požadavek odborů a komory na minimální garantovanou částku bez přesčasové práce, šlo by podle zástupců ministerstva o 40 až 53 miliard korun, které by zdravotní pojišťovny musely nemocnicím dát každý rok navíc.
Krajská zdravotní (KZ), která sdružuje sedm nemocnic v…