2.16
Důchody, důchodci a zdravotní pojištění
Ing. Antonín Daněk
Důchody v nejrůznějších podobách a souvislostech jsou neustálým a vděčným tématem pro politiky i nejširší veřejnost. Ne každému jejich výše postačuje, měly by se zvyšovat (pravidelně pokud možno co nejvyšší procentní měrou), všichni musíme déle a déle pracovat, než nám vznikne nárok na starobní důchod, bez těch ostatních (invalidních, vdovských, vdoveckých, sirotčích) se rádi obejdeme atd.
Ohledně důchodů, zejména starobních, koluje mnoho mýtů. Někteří lidé se domnívají, že starobní důchod musí zohledňovat životní minimum. Nemůžeme hledat souvislost mezi životním minimem a výší minimálního starobního důchodu, který, konkrétně přiznaný v roce 2016, činí 3 210 Kč. Takový minimální důchod dostanou ti, kteří sice splňují podmínku potřebné doby pojištění, ale v rozhodném období mají velmi nízké příjmy.
Také není možné si dobrovolně doplatit některé chybějící doby z minulosti. Dobrovolné důchodové pojištění sice existuje, není však použitelné ve všech situacích. Přihlášku lze podat nejdříve na dobu od 1. ledna 1996. Zákon určuje, z jakých důvodů je možné se k dobrovolnému důchodovému pojištění přihlásit a za jakou dobu zpětně od podání přihlášky lze toto pojištění z uvedených důvodů doplatit. Neuvádí-li se důvod, je možné doplacení jen na jeden rok zpětně před podáním přihlášky.
Práce na základě pracovní smlouvy se do počtu let pro nárok na starobní důchod vždy započítává, neboť je z příjmu odváděno pojistné. Pokud však pracujete na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pak hrají zásadní roli částky zúčtovaného příjmu. Dohoda o pracovní činnosti se započítává tehdy, pokud byl sjednán příjem alespoň 2 500 Kč, tedy se nejedná o tzv. zaměstnání malého rozsahu. Dohody o provedení práce se do konce roku 2011 nezapočítávaly vůbec. Od 1. ledna 2012 lze započítat ty měsíce, kdy příjem převýšil 10 000 Kč. Od stejného data, tedy od 1. 1. 2012, se u dohod o provedení práce řeší – s ohledem na výši příjmu – i zdravotní pojištění.
Pokud se kryjí dvě nebo více dob pojištění (pojištěných činností), lze dobu do celkového počtu započítat pouze jednu. Zjednodušeně řečeno, v rámci kalendářního roku může být započítáno maximálně 365 (366) dnů účasti na důchodovém pojištění.
Jestliže poživatel invalidního důchodu dosáhne důchodového věku a splňuje podmínku potřebné doby pojištění, má možnost podat žádost o starobní důchod. Bude-li vypočtený starobní důchod vyšší než vyplácený invalidní důchod, bude mu starobní důchod přiznán. V opačném případě náleží občanovi nadále invalidní důchod v původní výši. Příjemcům invalidního důchodu se dovršením věku 65 let automaticky změní důchod invalidní na starobní, finančně si důchodce tímto nepohorší.
Je také rozšířeným názorem, že důchod musí dostat každý. Není tomu tak, samotné dosažení důchodového věku nepostačuje, nutná je i příslušná doba pojištění, nesplnění podmínky potřebné doby pojištění nelze prominout. V tomto směru jsou rizikovými faktory například dlouhodobá nezaměstnanost nebo takové formy práce, které nelze do doby pojištění započítat. „Minusem” je rovněž pobyt nebo činnost ve státě, s nímž nemá ČR uzavřenou smlouvu o sociálním zabezpečení. Chybějící dobu je však možné si dopracovat. Důchod pak může být uznán od dne dodatečného získání doby pojištění.
Pro účel výše důchodu lze ze strany ČSSZ kdykoli vzít v úvahu dodatečně doloženou skutečnost, která při výpočtu důchodu nebyla k dispozici (například doklad o době zaměstnání nebo o výdělku). Dojde-li započtením nových skutečností k navýšení důchodu, lze finanční částku doplatit až 5 let zpětně od data,…
