2.150
Digitální technologie a jejich význam pro zdravé stárnutí
doc. PhDr. Jana Kutnohorská, CSc.
Na přelomu tisíciletí bylo zdravé stárnutí v projektu WHO „Healthy Ageing” definováno jako „proces maximálního využití všech možností k fyzickému, sociálnímu a duševnímu zdraví, který umožní starším lidem aktivně a bez diskriminace se účastnit společenského dění a mít nezávislý a kvalitní život”. (Online. Healthy Ageing) Znalosti k podpoře zdraví u starších lidí a kvalita života v jeho pozdních stadiích jsou velmi důležité. Pro efektivní využití potenciálu rostoucího počtu starších občanů je nutné se zaměřit na oblasti: zdraví, životní styl, bezpečnost, sociální inkluze, celoživotní učení. Pro seniory je zdraví hlavní prioritou a je potřeba ho vnímat v širším kontextu, patří sem také celoživotní učení a znalost informačních/digitálních technologii (IT), jejichž prostřednictvím senioři mohou získat mnoho důležitých informací a případně komunikovat i se svým ošetřujícím lékařem. V České republice jsou od roku 2003 přijímány strategické dokumenty, které se týkají přípravy na stáří. V současné době je aktuální dokument na léta 2019–2025.
NahoruDigitální technologie
Digitální technologie se staly neodmyslitelnou součástí každodenního života, vstupují do všech oblastí lidské činnosti, včetně péče o zdraví a navracení zdraví a s tím souvisejícím zdravým životním stylem. Předpokládá se, že senioři budou ovládat pomocí digitálních zařízení svůj každodenní život včetně přístupu k informacím o zdraví, a to na obecné úrovni i na úrovni individuální péče. Očekává se, že všichni budou schopni pomocí těchto IT technologii komunikovat, a to i senioři, do jejichž života vstoupily IT až po ukončení aktivní pracovní etapy nebo v jejím závěru. Toto očekávání získává na aktuálnosti zrychleným tempem, protože do našeho života začínají vstupovat velmi rychle e-zdravotnictví a telemedicína.
Všichni se ve svém životě již s digitálními technologiemi setkali. Někdo z nich si je oblíbil a přijal sobě za vlastní, někdo se jim stále brání. Přitom právě tyto technologie mohou seniorům značně usnadnit život. Mobilní telefon jim může zachránit život, když budou v nesnázích, na počítači s připojením na internet si pak vyhledají všechny důležité a potřebné informace. V souvislosti se zdravým životním stylem a s kvalitou života starší generace je potřebná podpora a rozvíjení opatření, programů a postupů, které by omezovaly růst počtu závislých seniorů. Pro efektivní využití potenciálu rostoucího počtu starších občanů je třeba se zaměřit na dvě základní oblasti – zdraví a celoživotní učení a zde hlavně nové možnosti v IT technologiích. Je nutné si uvědomit, že bez celoživotního učení se proces sociální inkluze může rychle změnit v sociální exkluzi. Vzdělávání hraje klíčovou roli pro adaptaci na změny prostředí, pro bezpečnost, stejně jako udržení nezávislosti v seniorském věku. (Online. Strategie přípravy na stárnutí na léta 2019–2025)
NahoruDemografická projekcepro 21. století
Problematika demografického stárnutí populace s sebou přináší široký rozsah problémů. V roce 2019 vydal Český statistický úřad (ČSÚ) po čtyřech letech novou projekci obyvatel České republiky, tentokrát do roku 2100, resp. k 1. 1. 2101. Po celou druhou polovinu 21. století bude žít v České republice 2,5krát více seniorů než dětí. ČSÚ vycházel přitom z dat ze sčítání lidu, domů a bytů 2011 a z populačního vývoje posledních let. Projekce zachycuje historii prakticky všech žijících generací. Prodloužení projekčního období o 35 let oproti předchozí projekci umožňuje zachytit celou historii i těch nejpočetnějších generací, kterými jsou narození v 70. letech minulého století. V následujících desetiletích se také podstatně změní věková struktura populace. Nepravidelnosti dosavadního vývoje, resp. posouvání početně silných populačních ročníků do důchodového věku, očekávané další zlepšování úmrtnostních poměrů a úroveň plodnosti pod hranicí prosté reprodukce radikálně změní věkovou strukturu obyvatelstva České republiky směrem k rychlému a výraznému stárnutí. V průběhu první poloviny 21. století se podle všech variant demografického vývoje zastoupení 65- a víceletých osob zhruba zdvojnásobí, z dnešní jedné šestiny na jednu třetinu. Jejich počet by měl kulminovat na konci 50. let 21. stol. na úrovni 3,2 mil. osob oproti současným 1,8 mil. I když bude v dalším období seniorů ubývat, na konci století by jich přesto mělo žít výrazně více než dnes. Věková kategorie seniorů tak bude jedinou částí populace, která početně poroste. Průměrný věk obyvatel ČR se tak zvýší ze 41,3 let na 50,0 let. Index stáří v budoucnu výrazně poroste. Vyvrcholí k 1. 1. 2063, kdy na sto dětí podle očekávání připadne 277 seniorů (dnes – rok 2019 – připadá 113 seniorů). Stav, kdy seniorů bude 2,5krát více než dětí, by měl trvat celou druhou polovinu století. Na konci století by mohl být počet obyvatel o 13 až 42 % nižší než dnes. Až třetina obyvatel bude ve věku 65 a více let. Stárnutí populace je třeba brát jako neodvratitelný proces. (Štyglerová at all. Online. https://www.czso.cz/csu/czso/ea002b5947)
NahoruStrategické dokumenty
První národní program přípravy na stáří byl přijat v roce 2003 a na něj navazují další až do roku 2025. Na léta 2003–2007 a 2008–2012 to byly Národní programy přípravy na stárnutí populace v České republice. Na léta 2013–2017 Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí a v současnosti, tj. na…
