1.71
Dieta při hypertenzi
PhDr. Kozáková Radka, Ph.D.
NahoruÚvod
Esenciální hypertenze je významné onemocnění, jehož přesnou příčinu neznáme. Rozhodně však má blízko k metabolickým onemocněním a tzv. metabolického syndromu. Proto jsou režimová opatření a dietní léčba u tohoto onemocnění tak důležité. V první řadě je na místě odstranění stresu a zvýšení fyzické aktivity a na druhém místě jsou diety.
Hypertenze je onemocnění především dědičné a částečně podmíněné obezitou a kalorickým excesem v příjmu. Významnou roli hraje i příjem sodíku. Historicky nejvýznamnější dietou v léčbě hypertenze je omezení soli, dnes je však důležité i využití dalších diet. U obézních diabetiků je to dieta redukční. V poslední době se však ukazuje významným zvýšení příjmu ovoce a zeleniny. Efekt této diety může být dán i kombinací účinku omezení soli a redukce energetického příjmu. V dietní léčbě hypertenze se snižuje množství sodíku ve stravě. Sledujeme také množství draslíku v séru a podle výsledků zvyšujeme příjem draslíku až na 7 g za den. Draslík je nutno sledovat u pacientů léčených diuretiky, protože zde může docházet k poklesu hodnot – hypokalemii, což je pak třeba kompenzovat jeho zvýšeným přísunem. U pacientů s porušenou funkcí ledvin (renální insuficiencí) se mohou naopak hodnoty draslíku v séru nebezpečně zvyšovat a způsobit hyperkalemii. Redukce hmotnosti pacienta významně přispívá ke snížení krevního tlaku. Vhodné je snížení množství tuků ve stravě podle příslušné redukční diety a také náhrada živočišných tuků rostlinnými oleji.
NahoruRozdělení neslaných diet
1. Mírné omezení soli – Na asi 2 g/den
Mírné omezení soli – nepodáváme solí konzervované potraviny – uzeniny, paštiky, slaninu, marinované, uzené a solené ryby, olejovky, zeleniny ve slaném nálevu, slané sušenky, chipsy, slané kořenicí směsi (Podravka, Vegeta, Masox, glutamát sodný), polévky v prášku atd. Při přípravě pokrmů můžeme mírně solit podle doporučeného množství soli na den. K pití nejsou vhodné minerálky, alkoholické nápoje, časté pití zrnkové kávy, silného černého čaje. Tato dieta se u nás v nemocnicích nepřipravuje, požadavek lze vyřešit předepsáním neslané diabetické diety s přídavkem povoleného množství soli. Ve 2,5 g NaCl je obsažen 1 g Na.
2. Přísná neslaná dieta – množství sodíku < 1 g/den
Neslanou chuť můžeme částečně zastřít přídavkem kořenové zeleniny při vaření, použitím zelených natí (petrželka, pažitka, celerová nať, kopr, bazalka, saturejka, libeček atd.), kmínem, nakyslou chutí, přídavkem rajčatového protlaku. Nevhodné jsou v bodě 1 uvedené potraviny, dále sýry, slané pečivo, potraviny obsahující větší množství Na (margaríny, vnitřnosti, cornflakes, sušené mléko). Strava má šetřící charakter, a proto nepoužíváme ostré koření – kari, chilli, papriku, pepř atd. Zabraňujeme přepalování tuků. Nezařazujeme polévky, protože neslané nejsou chutné a při zadržování tekutin v těle a tvorbě otoků se doporučuje omezení tekutin.
Dietní omezení soli je historicky hlavním dietním opatřením v léčbě hypertenze. Průměrný Evropan spotřebuje asi 3–8 g soli denně. Důležité je, že sůl je obsažena skoro v každé potravině a nestačí jen nesolit. Z váhy soli tvoří sodík asi 40 %. Požije-li pacient držící neslanou dietu omylem či proto, že je mu líto zakoupenou potravinu vyhodit, slané jídlo, například uzeninu, může dojít k retenci tekutin a zhoršení tlaku na několik dní.
Dnes je omezení soli nejvýznamnější u hypertenze starších osob. Ze studií například vyplývá, že snížení příjmu soli z 9 g na 6 g, tedy cca z 3,6 g sodíku na 2,4 g, snižuje tlak asi o 3,5 mm Hg. Efekt je tedy relativně malý. Snadným opatřením je jíst pouze potraviny čerstvé či zpracované doma, tzn. nejíst upravené připravené masné výrobky (paštiky, uzeniny apod.). Na zlepšení krevního tlaku se podle studií může podílet i mírný vzestup příjmu draslíku, např. ze 3 g na 3,5 g za den; toho lze snadno docílit právě dietou založenou na příjmu ovoce a zeleniny. Relativně vyšší obsah draslíku má zelenina (hlavně…
