Aktuálně ke zdanění výdělečně činných důchodců v roce 2023

7.1.6

Aktuálně ke zdanění výdělečně činných důchodců v roce 2023

Ing. Ivan Macháček

Řada občanů pobírajících starobní důchod má další příjmy z výdělečné činnosti. Může jít jednak o příjmy dosahované v rámci pracovněprávního vztahu (pracovní poměr, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr), dále o příjmy ze samostatné činnosti, o příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů, resp. nájmu movitých věcí a rovněž tak o ostatní příjmy zdaňované dle § 10 ZDP.

 NahoruOsvobození důchodu a penze od daně z příjmů

Z § 4 odst. 1 písm. h) ZDP vyplývá, že od daně z příjmů fyzických osob je osvobozena z úhrnu příjmů ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze za zdaňovací období nejvýše částka ve výši 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku. Pro kalendářní rok 2023 se jedná o osvobození od daně z příjmů fyzických osob částky pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí za zdaňovací období 17 300 Kč x 36 = 622 800 Kč (měsíční důchod a penzi nepřevyšující 51 900 Kč).

Vzhledem k tomu, že zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění rozeznává v § 4 čtyři druhy důchodů (starobní, invalidní, vdovský a vdovecký a dále sirotčí) a zákon o daních z příjmů v § 4 odst. 1 písm. h) ZDP hovoří o osvobození příjmů ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze, tak se do limitu pro osvobození od daně z příjmů započítají i invalidní a vdovské (vdovecké) důchody. Při souběhu výplaty starobního důchodu a vdovského důchodu se pro posouzení limitu pro osvobození od daně z příjmů oba důchody sčítají.

Pokud výše ročního vypláceného důchodu a penze přesáhne v roce 2023 částku 622 800 Kč, je od daně z příjmů osvobozena výše důchodu a penze 622 800 Kč a částka převyšující tuto hranici je zdaněna jako ostatní příjem dle § 10 ZDP. I když důchodce kromě důchodu a penze nemá žádné jiné zdanitelné příjmy a vyplácený důchod a penze převyšují limitní hranici 622 800 Kč ročně, musí podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Pokud však roční příjmy, které jsou předmětem daně, nepřesáhnou výši 50 000 Kč, nemusí podle znění § 38g odst. 1 ZDP poplatník podat daňové přiznání.

 NahoruUplatnění slevy na invaliditu a pobírání starobního důchodu

Podle § 35ba odst. 1 písm. c) ZDP lze uplatnit základní slevu na invaliditu ve výši 2 520 Kč ročně v případech:

a) je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, nebo

b) zanikl-li nárok na částečný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu.

Podle § 35ba odst. 1 písm. d) ZDP lze uplatnit rozšířenou slevu na invaliditu ve výši 5 040 Kč ročně v případech:

a) je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni,

b) zanikl-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a starobního důchodu,

c) nebo je poplatník invalidní ve třetím stupni, avšak jeho žádost o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není invalidní ve třetím stupni.

Podle § 35ba odst. 1 písm. e) ZDP lze uplatnit slevu na dani na držitele průkazu ZTP/P ve výši 16 140 Kč ročně, je-li poplatníkovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P.

Co z výše uvedeného znění zákona vyplývá pro starobního důchodce? Uplatnění základní slevy na invaliditu nebo rozšířené slevy na invaliditu lze uplatnit z titulu přiznání invalidního důchodu. Poplatník pobírající invalidní důchod může při dosažení důchodového věku požádat o přiznání starobního důchodu. Pokud je mu přiznán starobní důchod při splnění potřebné doby pojištění pro přiznání starobního důchodu ve smyslu § 29 ZDPo, pak zaniká nárok na výplatu invalidního důchodu. Ze znění § 35ba odst. 1 písm. c) a d) ZDP vyplývá, že zanikne-li nárok na invalidní důchod pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně z důvodu souběhu invalidního důchodu a starobního důchodu, poplatník může i při pobírání starobního důchodu uplatnit kromě základní slevy na dani na poplatníka i slevu na invaliditu dle § 35ba odst. 1 písm. c) a d) ZDP.

 NahoruDaňové přiznání starobního důchodce

Podle znění § 38g odst. 1 ZDP je povinen podat daňové přiznání každý (tedy i starobní důchodce), jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně, přesáhly výši 50 000 Kč. Do této částky se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a dále příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Pokud poplatník vykazuje daňovou ztrátu (poplatník s příjmy dle § 7 a § 9 ZDP), je povinen podat daňové přiznání i v případě, že jeho roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 50 000 Kč. Příjmy zde rozumíme skutečně dosažené příjmy a nikoliv příjmy snížené o výdaje.

Pokud má poplatník pouze příjmy ze závislé činnosti, a to pouze od jednoho anebo postupně od více plátců včetně doplatků mezd od těchto plátců, není povinen podat daňové přiznání při splnění dvou podmínek:

• poplatník učinil u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k ZDP a

• vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36 ZDP, nemá jiné příjmy podle § 7 až § 10 vyšší než 20 000 Kč.

Daňové přiznání není dále povinen podávat poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou vyjmuty ze zdanění podle § 38f ZDP.

Pro příjmy zahrnuté pod § 10 odst. 1 písm. a) ZDP platí, že pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 30 000 Kč, jsou tyto příjmy od daně osvobozeny. Jedná se o následující příjmy:

1. příjmy z příležitostných činností,

2. příjmy z příležitostného nájmu movitých věcí,

3. příjmy ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem,

4. příjmy z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná ERÚ.

Výše uvedené zásady pro podání daňového přiznání se týkají i výdělečně činných starobních důchodců.

 NahoruStarobní důchodce s příjmy pouze ze zaměstnání

A) Poplatník učiní u zaměstnavatele prohlášení k dani

Plátce daně při výpočtu měsíční zálohy na daň zaměstnance (starobního důchodce), který učinil poplatník prokazatelně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP, sníží vypočtenou daň ze základu daně nejprve o měsíční základní slevu na dani na poplatníka a slevu na dani na invaliditu a následně o prokázanou částku měsíčního daňového zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti. K případné slevě na dani, na manželku a slevu za umístění dítěte podle § 35ba odst. 1 písm. b) a písm. g) ZDP přihlédne plátce daně až při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období. Po skončení kalendářního roku pak mohou nastat dvě varianty:

1. poplatník pobíral ve zdaňovacím období mzdu pouze od jednoho zaměstnavatele nebo od více zaměstnavatelů postupně a učinil u těchto plátců prohlášení k dani.

V tomto případě může poplatník požádat písemně posledního zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na dítě, a to nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. Při ročním zúčtování lze uplatnit slevu na manželku ve výši 24 840 Kč při splnění podmínek uvedených v § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP a slevu za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení v roce 2023 do výše 17 300 Kč za podmínek stanovených v § 35bb ZDP. Při ročním zúčtování se přihlédne rovněž k případným nezdanitelným částem základu daně dle § 15 ZDP.

2. poplatník pobíral ve zdaňovacím období mzdu současně od více zaměstnavatelů a u jednoho plátce daně učinil prohlášení k dani

V tomto případě nemůže provést zaměstnavatel roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na dítě a poplatník podává podle § 38g odst. 1 ZDP daňové přiznání.