2.111
Vliv pravidelné pohybové aktivity na tělesné a duševní zdraví
PhDr. Iveta Ondriová, Ph.D.
Vliv pohybové aktivity jako prevence zdravotních obtíží je všeobecně známý. Již před několika staletími se však dokládal nejen fyzický účinek na zdraví člověka, ale spolu s ním i vztah mezi pohybovou aktivitou a duševním zdravím. Přestože už dávno člověk věří, že ve zdravém těle se nachází zdravý duch, s podrobnými výzkumy se začalo podstatně později, než se vědci věnovali fyzickým účinkům pohybu na zdraví člověka. Až studie zpracované v posledních letech objasňují význam vztahu mezi pohybovou aktivitou a duševním zdravím. Anglický úřad pro zdraví vyjadřuje, že preventivní i léčebné efekty jsou důvěryhodné a nesporné. Důvody, proč pohyb ovlivňuje psychiku člověka, jsou však ještě neprobádanými vodami. Přesto existuje množství teorií, zejména psychologického a fyziologického charakteru.
V posledních letech se téma aktivního životního stylu a jeho vlivu na duševní zdraví člověka aktualizovalo. Několik nedávných výzkumů dokázalo pozitivní účinky pravidelných pohybových aktivit na mentalitu člověka. Jedním z negativních psychických stavů, kterému se pohybově aktivním jedincům daří vyhýbat úspěšněji než těm méně aktivním, je deprese. Bylo potvrzeno, že čím menší objem pohybových aktivit lidé vykonávali, tím vyšší stupeň symptomů deprese byl u nich nalezen. Podobně je to i s jedním z nejčastěji se vyskytujících se psychických onemocnění, kterým je úzkostná porucha, vyskytující se v určitém období lidského života až u 30–40 % obyvatelstva. Stejně jako u předchozí poruchy, studie spojily pohybovou aktivitu na vyšší úrovni s nižším výskytem symptomů úzkosti a označili pohyb za jeden z preventivních faktorů ochrany před tímto psychickým onemocněním. Největší váhu vědci kladou podobně jako při zdravotních účincích na aerobní aktivitu střední intenzity. Významný český psychiatr, primář Karel Nešpor (2006) klade do popředí pohybovou terapii i v případě léčby alkoholismu a během abstinence. Tělesná námaha při práci nebo při sportu podle něj totiž spaluje látky, které se uvolnily při stresu. Tělesné cvičení a námaha tak prokazatelně snižují úzkost a deprese. Kromě toho má cvičení pozitivní účinky na momentální psychický stav a náladu člověka, a může ho tak bezpečně přeladit na jiné myšlení. Kromě výše uvedených účinků má pohybová aktivita velký význam pro emocionální ladění člověka. Pravidelně pohybující se člověk má zvýšený pocit důvěry ve své schopnosti, snadněji se rozptýlí a uvolní stres z každodenních problémů a také je méně agresivní. Pravidelnou fyzickou námahou zvyšuje svou pracovní kapacitu a koordinaci a je tak schopen zvládnout úkoly snadněji a efektivněji. Příčinou těchto pozitivních změn v chování trénujícího člověka jsou změny v jeho mozku. Fyzicky aktivní jedinec má vyšší produkci specifických nervových…
