Sociální determinanty zdraví ve stáří

2.71

Sociální determinanty zdraví ve stáří

doc. PhDr. Jana Kutnohorská, CSc.

Stáří a stárnutí jsou vzhledem k prodlužování věku života pojmy často užívané. Jejich vymezování, standardizování, společenské pojímání, provazování s jinými faktory osobního života i se společenskými systémy mají sice své objektivní zákonitosti, ale do značné míry jde o sociální konstrukty a záležitosti subjektivního nahlížení. V polovině 20. století Světová zdravotnická organizace (WHO) přijala definici zdraví, podle níž je zdraví stav úplné tělesné, mentální a sociální pohody, nejen nepřítomnost nemoci nebo vady, a schopnost vést produktivní ekonomický život. Zdraví tedy není podmíněno jen fyzickým stavem, nýbrž je ovlivněno různými sociálními determinantami. Jedná se o funkční model celostně chápaného a pojímaného zdraví se vzájemně prolnutými složkami biologickými, psychickými, sociálními a v posledních letech se přidává také složka spirituálního čili duchovního charakteru. Hovoříme o holistickém, celostním přístupu k člověku.

 NahoruDeterminanty zdraví

Determinanty zdraví jsou faktory, tedy příčiny a podmínky, které působí komplexně na zdraví člověka, které je tak složitě podmíněno, determinováno kladným i záporným působením souboru vnějších a vnitřních podmínek. (Čevela, Čeledová, 2010) Životní způsob osob vyššího věku je v současné době vymezen a ovládán procesem tzv. úspěšného stárnutí a programem aktivního stárnutí. Charakteristickým rysem změn životního stylu je osobní seberealizace, tj. vzdělávání, studium na univerzitách třetího věku, cestování nebo realizace sportovních a kulturních aktivit. (Millová, 2012) Stárnutí může probíhat různým způsobem a stáří může nabývat variantních podob, na nichž se podílejí různé faktory (genetická dispozice, vlastní involuce, vlivy prostředí, životní způsob, psychické charakteristiky, choroby a úrazy). Je možné a nutné hledat formy úspěšného stárnutí, zdravého, aktivního, funkčně zdatného, spokojeného stáří a vytvářet pro ně vhodné podmínky. (Čeledová a kol., 2014) Stáří do určité míry odpovídá faktu, jaký životní styl jedinec doposud vedl (strava, pracovní tempo, míra odpočinku, užívání návykových látek – např. kouření apod.).

 NahoruSociální determinanty zdraví

Sociální determinanty jsou podmínky, v kterých se lidé rodí, v kterých vyrůstají, žijí a pracují; ty mají vliv na zdraví a mnoho z nich může člověk sám ovlivnit. Z iniciativy WHO byly definovány a vymezeny sociální determinanty úspěšného stárnutí a rovněž sociální determinanty zdraví. Sociální povaha determinant zdraví připomíná, že je jistě dobré, když se každý sám stará o své zdraví, tzv. princip svědomí zdraví, ale to nestačí. Každý žijeme v nějakém společenství a máme odpovědnost nejen na sebe, ale v určité míře i za své blízké a za celou společnost. (Čeledová a kol., 2014)

Sociální determinanty zdraví jsou ovlivněny ekonomickou úrovní společnosti: životní úroveň, životní jistoty, životní prostředí, pracovní podmínky a pracovní proces, bydlení, zaměstnání, reálný příjem, sociální status jedince, vztahy v dalších sociálních skupinách; systémy zdravotní a sociální péče; demografické faktory aj. (Čevela, Čeledová, 2010)

Existuje vtah mezi sociálními determinantami a výskytem určitého druhu onemocnění, to znamená, že u lidí, kteří trpí určitým druhem onemocnění, lze hledat stejné sociální determinanty, které mohou být pro výskyt takového onemocnění podmiňující. Zahraniční výzkumy prokázaly, že faktory, jako jsou bydlení, životní prostředí, výživa, vzdělání, ale i sociální třída, příjem a práce mají daleko větší vliv na lidské zdraví, než je vliv zdravotní péče. (Vacková, 2012)

 NahoruSociální stárnutí

Sociální stárnutí, tento proces by neměl být opomíjen, a pokud jde o „přípravu na stáří”, je spojován zejména s odchodem do důchodu, a právě tuto sociální událost může člověk přijímat obzvláště těžce, zejména pak muži, kteří tím většinou ztrácejí svoji životní roli živitele rodiny (Hegyi, 2012). Je tedy důležité udržovat si vztahy rodinné a přátelské mimo pracovní život, protože po odchodu do důchodu právě tyto vztahy zůstávají, otázkou je, nakolik jsou kvalitní.

Hegyi (2012) rozděluje přípravu na stáří následujícím způsobem:

• zdravotní příprava – spočívá včasným lékařským vyšetřením zaměřeným na diagnostiku nemocí, zahrnuje taktéž přiměřenou tělesnou aktivitu,

• psychologická příprava – k pozitivnímu ovlivnění psychických funkcí dochází přiměřenými požadavky v rodinném, společenském a pracovním životě, důležité v tomto případě je psychicky se nepřetěžovat,

• sociální příprava – týká se přechodu z práce do důchodu, kdy by tento přechod měl být pokud možno postupný.

 NahoruSociální opora

Sociální opora pomáhá čelit pesimismu, navozuje pocity bezpečí, posiluje naději a zároveň odstraňuje pocit osamocení a bezmoci. Dobré a adekvátní vztahy v rodině jsou důležitou a potřebnou zárukou sociální opory. Sociální opora je důležitou determinantou zdraví, neboť sociální izolace a omezené možnosti sociálních kontaktů mají výrazně nepříznivý vliv na zdraví, což způsobuje úzkost, pocit méněcennosti, dochází ke stresu. Přátelství, dobré sociální vztahy a podpůrné sociální sítě mnohdy přispívají k možnosti řešení jak emocionálních, tak i materiálních problémů. Sociální soudržnost, tj. vzájemná a mezilidská úcta, napomáhá chránit a posilovat zdraví lidu. Mnohé experimentální studie dokazují, že dobrá a efektivní sociální opora pomáhá zvládat stres a stresové situace. Klinické studie dokládají, že ti pacienti, které ve zdravotnickém zařízení nikdo nenavštěvuje a kteří tráví čas pohledem do stropu nebo do zdi, se uzdravují hůře než ti, za kterými chodí příbuzní a známí a ujišťují nemocné, že se těší, až se zase vrátí domů. (Čeledová a kol., 2014)

Hlavní snahou osob, které o seniory pečují, by mělo být, aby tito zůstali co nejdéle soběstační a schopní sebe péče. Důležitým hlediskem je snaha o udržení jejich vlastní nezávislosti při pobytu v jejich přirozeném a domácím prostředí. Při stárnutí jedinci již mnohdy nestačí pouze sebe péče, neboť začíná vyžadovat i pomoc odborného charakteru. Jedná se o péči zdravotní a zdravotně sociální. Zdravotní a sociální péči nelze oddělovat, neboť problémy se vzájemně prolínají, podněcují a vzájemně ovlivňují.

Sociální služby se snaží snížit na minimum vliv sociálních determinant zdraví, kdy je člověk vzhledem ke svému zdravotnímu stavu již nemůže ovlivnit. Prostřednictvím realizace sociálních služeb je uskutečňována například pomoc v péči o sebe sama, o domácnost. Pro uživatele sociálních služeb je jejich prostřednictvím zajišťována služba ubytování, stravování, poskytování informací, ošetřování a realizace některých zdravotnických postupů a také umožnění společenské interakce. Současně je záměrem snížení zdravotních a sociálních rizik, která mohou úzce souviset se způsobem a kvalitou života uživatelů sociálních služeb. Konkrétní forma a také rozsah sociální péče, která je poskytována prostřednictvím sociálních služeb, vychází z individuálních potřeb seniora, a to tak, aby byla zajištěna jeho samostatnost, aktivizace a aktivita, umožnění a posílení jeho sociálního začlenění do společnosti se zachováním lidské důstojnosti seniora. (Dvořáčková, Hrozenská, 2013)

 NahoruBydlení seniorů

Bydlení patří do základní životní potřeby všech lidí, je významnou sociální determinantou a důležitým bodem osobní identity, má vliv na životní styl i kvalitu života, a to zejména ve stáří, kdy může formovat životní spokojenost seniora. Poskytuje lidem pocit domova, bezpečí, je silně propojeno i s hodnotou nezávislosti. Význam domova nabývá intenzity právě ve stáří, a to především kvůli omezení seniora ve vykonávání některých činností, ale také kvůli snižující se schopnosti…