Reminiscence a její využití u seniorů s demencí

2.19

Reminiscence a její využití u seniorů s demencí

Mgr. Renáta Nentvichová Novotná

Od narození prožíváme jednotlivé okamžiky našeho života, které jsou zaznamenány formou vzpomínek v naší paměti. Vzpomínky se do paměti ukládají postupně, vzniká knihovna, kde máme vyrovnány naše deníky, které otvíráme a věnujeme se jejich obsahu ve chvílích, kdy na ně máme dostatek prostoru. Pro někoho může být stimulem k vyvolání vzpomínek známé místo, hudba, která zazněla ve specifické a pro nás důležité chvíli, vůně, jež nás propojí například se vzpomínkami z dětství, fotografie nebo společná setkání s přáteli, kterými mohou být třeba třídní srazy. Vzpomínky pomáhají zachovat kontinuitu života, překlenout období změn a ztrát, udržet kontakt se seniorem i kontakt seniora s rodinou a v neposlední řadě napomáhají ke zlepšení kvality života starého člověka.

Během života mimo příjemných chvil prožíváme i ztráty, které jsou pro nás těžké a náročné. Ve stáří těchto ztrát přibývá. Viditelné jsou ztráty fyzické, kdy se mění možnosti našeho těla, již není tak pružné jako v dětství a mládí, oči a sluch slábnou, jsou stále zřetelnější vrásky, ve kterých je zapsán náš život. Ztráty jsou i méně viditelné, o to však někdy bolestivější, přicházíme o své životní role, například velkým a náročným mezníkem může být ztráta zaměstnání a odchod do důchodu, ale ztrácíme také blízké osoby. Velkou a v současnosti stále častější ztrátou ve stáří je postupný deficit paměti, který je jedním ze symptomů onemocnění demencí.

Krátkodobá paměť pomalu slábne, vzpomínky na nedávné události se ztrácejí, senior si již nepamatuje na to, jaké jídlo měl k obědu, či zda vůbec obědval. U seniorů, kteří trpí demencí, jsou vzpomínky na prožité události jejich života jedním z mála, co zůstává nedotčeno i v době, kdy je již nápadně omezena krátkodobá paměť. Nejdéle bývají zachovány vzpomínky na události, které mají výrazný emocionální náboj, například školní docházka na prvním stupni, první láska apod. Z toho důvodu je reminiscence jednou z aktivit, jejíž využití je vhodné pro seniory s demencí.

Onemocnění demencí může působit jako stigma, senior se může cítit osamělý, dokonce může dojít až k sociální izolaci, protože onemocnění demencí ztěžuje možnosti sociálního začleňování. Člověk s demencí se může setkat s negativní zpětnou vazbou od svého okolí, ať už jsou to rodinní příslušníci anebo třeba obyvatelé v instituci, kde někdy může dojít i na posměch a odmítání (Janečková, 2010).

Využitím reminiscenčních aktivit u seniorů s demencí je možné napomoci ke zlepšení kvality jejich života, dokonce napomáhají zlepšit i výkon v testu MMSE¹.

Cílem reminiscenčních aktivit je zejména posílení lidské důstojnosti seniorů s demencí, zlepšení komunikace a podpora pro pečovatele, a to jak profesionální, tak rodinné (Holmerová a kol., 2009). Účast na reminiscenční skupině osob s demencí může redukovat jejich stres a neklid, případně jejich agresivní projevy. Může se zlepšit jejich sociabilita, jsou méně apatičtí, reakce ve skupině jsou spontánnější, senioři zmiňují podrobnosti při vyprávění, vzrůstá smysl pro humor, stoupá reaktivita mezi jednotlivými účastníky skupiny (věnují sobě navzájem více pozornosti, vzájemně se dotazují na podrobnosti), prodlužuje se doba, po kterou spolu účastníci skupiny komunikovali před samotným setkáním a po něm (Špatenková, 2011). Při reminiscenčních aktivitách mají senioři s demencí šanci cítit se jako důležitá součást aktivit, jejich příspěvek je hodný ocenění a podpory. Vzpomínky vedou k jejich aktivitě, často kreativní formou.

Reminiscenční aktivity pro seniory s demencí jsou vhodné i z následujících důvodů:

• jsou metodou účinnou, finančně nenáročnou a snadno aplikovatelnou,

• jsou vhodné pro seniory s lehkou či středně těžkou demencí,

• jsou vhodné pro seniory, u nichž nelze již využít jiné terapeutické alternativy (Holmerová a kol., 2009).

Vzpomínání u osob s demencí je vhodné zprostředkovat formou individuální nebo skupinové práce. Skupina tvořená pouze seniory s demencí by měla být velmi malá (2–4 osoby), uzpůsobená tak, aby vyhovovala potřebám každého účastníka. Cílem je především prožitek toho, že je všem zúčastněným spolu dobře, aby se posílil pocit sounáležitosti, že jsou součástí skupiny, v níž se věnují aktivitě, která nestaví na kognitivních dovednostech, ale na vzpomínkách každého z nich, jejich individualitě. Skupiny mohou být i integrované, kdy jsou přítomni jak osoby s demencí, tak osoby bez demence, v takové skupině je velmi důležitá role reminiscenčního asistenta, který napomáhá svými vstupy povzbuzovat vzpomínky všech, věnuje se struktuře setkání.

Délku trvání skupinového reminiscenčního setkání je vhodnější přizpůsobit potřebám přítomných seniorů, osvědčila se setkání kratší, podporovaná zavedenými společnými rituály, které mohou mít následující posloupnost – pozdrav (vhodné je podání rukou), uvítání, rozehřátí, věnování se tématu – vzpomínací aktivita, pohoštění, zakončení, rozloučení. Skupina by se měla scházet ve stejnou dobu, na stejném místě. Pro setkávání skupiny je vhodné zvolit prostor, který je pro seniory známý, klidný a příjemný. Ostatní personál by měl být informován o konání skupiny, tento čas respektovat a nevyrušovat (např. běžnými pečovatelskými úkony). Každý z účastníků skupiny by měl mít své stabilní místo, které se pro něj může stát zárukou jistoty. Vhodné je stanovit pro každého účastníka roli, kterou ve skupině zastává, je to taková, která mu je blízká, v níž je respektován (např. role hostitele, poradce, recitátora, toho, kdo vítá ostatní, někdo, kdo začíná zpěv, apod.). Všechny role jsou stejně hodnotné. Setkání je vhodné zvolit v část dne, kdy jsou senioři v lepší kondici, zpravidla je to dopolední čas.

Členství ve skupině má pro seniora s demencí důležitý význam:

• zvláště cenný je pozitivní prožitek,

• senior je součástí společenství, zároveň zůstává sám sebou, účast je dobrovolná,

• jako člen skupiny získává určitou moc a kontrolu, má roli, v níž je respektován,

• významný je prožitek partnerství, shody a solidarity, kdy senioři získávají vzájemnou podporu ve skupině (Janečková, 2010).

Při individuální reminiscenci u osob s demencí jde o příjemně strávený čas, kdy se senior cítí být přijat jako osobnost, která prožila plnohodnotný život. Společná setkání pečující osoby a seniora se mohou stát vzrušujícím a podnětným časem, kdy pečovatel odhaluje zajímavé aspekty života seniora. Pečující osoba by v kontaktu se seniorem s demencí měla být maximálně empatická, měla by mít pro podporu seniora dostatek času. Reminiscenční asistent by měl především disponovat dovedností vedení rozhovoru s osobou s demencí, který má své zákonitosti. Nezbytné je vytvoření vstřícné atmosféry, založené na vzájemné důvěře a úctě. Získané informace ze vzpomínkového setkání je možné dále zpracovat. V instituci je vyhovující některá data zahrnout do individuálního plánu (například vhodné oslovení seniora, oblíbené jídlo a pití apod.). V rodině seniora je možné se věnovat sepsání životního příběhu, který může sloužit i jako rodinná kronika.

U seniorů s demencí je vhodné při reminiscenčních aktivitách stimulovat především smysly, protože vnímání zůstává u osob s demencí dlouho zachováno. Vhodné reminiscenční podněty spustí spontánní reakci, při které může člověk s demencí osvědčit své schopnosti a prožít úspěch (např. sázení květin do půdy, tanec na oblíbenou hudbu, pečení z kynutého těsta apod.). Lidé s demencí ovšem někdy nereagují bezprostředně i s ohledem na dokonalou přípravu podnětů a na znalost životního příběhu. Světlé chvilky se objevují bezprostředně, je tedy vhodné ke každému konkrétnímu seniorovi přistupovat individuálně, nabízet mu různé podněty, témata a zjišťovat jeho reakce.

Vhodné podněty při práci se vzpomínkami u osob s demencí:

• Vůně – je vhodné volit přirozené čichové podněty – např. vůně z kuchyně: čerstvě upečený chléb, mletá káva, koření, které se používá při pečení, rum, ocet. Vůně z přírody: čerstvě posekaná tráva, usychající listí, jehličí, sušené houby, květiny, bylinky (levandule, mateřídouška, máta), vlhká hlína. Vůně domácnosti: čisticí prostředky (Sidol, Okena, Diava), vůně čistě vypraného prádla, jádrové mýdlo. Čichové podněty je možné připravit přímo na místě – např. umletím kávy v mlýnku na kávu, společným pečením cukroví apod. Nebo je uchovávat v nádobách – pro bylinky jsou vhodné látkové pytlíky, které je možné promnout mezi prsty a vůně se uvolní, případně skleněné nádobky, z…